"Stačí takhle zadarmo zvednout hlavu a... vidíte to nebe? Pan Kant takhle chodil v Königsbergu a napsal: Dvě věci naplňují mou mysl vždy znovu a znovu a s přibývajícím obdivem a úctou: ohvězdněné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. To tam nahoře ničí moji důležitost, takže si připadám jako nějaké zvířátko. Ten mravní zákon ale zvyšuje moji cenu do nekonečnosti, ve které jsem naprosto nezávislý od světa smyslů..."

(profesor s hlavou zvrácenou k nočnímu nebi náhle spadne do jámy)


"To je ta oslava člověka: vidí samé ideje, a klopýtne o kdejaké hovno. Vítězství sestává ze samých průserů."
^