"Stačí takhle zadarmo zvednout hlavu a... vidíte to
nebe? Pan Kant takhle chodil v Königsbergu a napsal: Dvě věci naplňují mou mysl
vždy znovu a znovu a s přibývajícím obdivem a úctou: ohvězdněné nebe nade mnou
a mravní zákon ve mně. To tam nahoře ničí moji důležitost, takže si připadám
jako nějaké zvířátko. Ten mravní zákon ale zvyšuje moji cenu do nekonečnosti,
ve které jsem naprosto nezávislý od světa smyslů..."
(profesor s hlavou zvrácenou k nočnímu nebi náhle spadne do
jámy)
"To je ta oslava člověka: vidí samé ideje, a klopýtne o
kdejaké hovno. Vítězství sestává ze samých průserů."